Řeřicha, pažitka a zdraví – čerstvé vitamíny doma po celý rok

Bylinky jsou nejen chutnou přísadou do kuchyně, ale také zdrojem mnoha vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek. Domácí pěstování vhodných bylinek v květináči vám může zajistit dávku čerstvých vitamínů i přes zimu, kdy je těchto látek v potravě méně. Které bylinky se nejlépe hodí na celoroční pěstování na okenním parapetu? Zkuste pro začátek ty, které potřebují nejméně péče – řeřichu a pažitku.

Pažitka a zdraví

Pažitka je oblíbená především díky své jemně pikantní chuti, která připomíná jarní cibulku. Tato bylinka se přidává pro zpestření do mnoha pokrmů, od zeleninových salátů přes nejrůznější pomazánky až po zeleninové polévky a teplá jídla.

Tato bylinka obsahuje éterické oleje, které jí dodávají její typické aroma. Najdete v ní také množství flavonoidů, antioxidantů, vlákniny, vitamínů a minerálů.

Pažitka obsahuje například:

• Vitamín A – pažitka ho obsahuje více než jakákoliv jiná listová zelenina
• Vitamíny skupiny B-komplex, především kyselinu listovou, důležitou pro těhotné ženy
• Vitamín C
• Železo
• Vápník
• Fosfor
• Draslík
• Mangan
• Hořčík
• Měď
• Zinek
• Sodík

Díky alicinu, látce, která má antibakteriální a protiplísňové účinky, pomáhá pravidelná konzumace pažitky pomoci detoxikovat trávicí trakt a zabránit napadení střevními parazity. Pažitka podporuje tvorbu žaludečních šťáv a vylučování žluče a vrací chuť k jídlu při nechutenství.

Kromě toho alicin také pomáhá snižovat krevní tlak či omezit ukládání tuku v cévních stěnách. Pomáhá tak předcházet mnoha civilizačním chorobám, především kardiovaskulárním onemocněním. Díky antioxidačním účinkům alicinu konzumace pažitky pomáhá chránit tělo před poškozením volnými radikály a tím přispívá k prevenci nádorových onemocnění.

Pažitka má také imunostimulační účinky, takže její konzumace zvyšuje obranyschopnost organismu. Éterické oleje v pažitce mohou usnadnit dýchání těm, kdo trpí problémy s průduškami.

Sportovcům může pažitka být užitečná díky obsahu draslíku – prvku, který pomáhá zajistit svalový tonus a který je po sportovních výkonech potřeba pravidelně doplňovat, protože se z těla snadno vylučuje prostřednictvím potu. Při vykonávání fyzicky náročných aktivit tak naše tělo o tento stopový prvek snadno přichází.

Kromě toho naše tělo draslíku oproti jiným stopovým prvkům potřebuje poměrně velké množství – zhruba 5 gramů denně. Proto je především pro sportovce důležité zařadit do jídelníčku potraviny s vysokým obsahem draslíku, jako jsou banány, brambory, nebo právě pažitka.

Jak pěstovat pažitku?

Pažitka je vytrvalá rostlina, která je poměrně nenáročná na pěstování. Stačí jí dostatek vody a světla a půda bohatá na vápník a živiny. Nejlepší čas na výsev pažitky pro venkovní pěstování je duben až březen. Pokud je ale chcete pěstovat v bytě, můžete ji vysévat prakticky kdykoliv.

Pažitka v bytě

Květináč naplňte zeminou – pro pažitku se hodí spíš zásaditý, lehčí a kyprý substrát. Vyhlubte do něj mělké jamky a vysejte semena po více kusech do každé. Potom je zalejte a umístěte na světlé místo. Ideálně je vnitřní parapet okna obráceného na jih.

První semínka začnou klíčit zpravidla už po několika dnech. Semena pravidelně zalévejte a dbejte na to, aby byl substrát stále mírně vlhký. Semenáčky pažitky jsou totiž náchylné k usychání.

Tahle bylinka miluje světlo

Při domácím pěstování pažitka potřebuje co nejsvětlejší stanoviště a častou zálivku. Substrát v květináči rychle vysychá, takže ji můžete klidně zalévat i několikrát denně. Dávejte si ale pozor, abyste pažitku nepřelili – trvalé vlhko se této bylince nelíbí. Častější zálivka menším množstvím vody je tak lepší než velké množství vody jednou za čas. Čas od času je také dobré pažitku pěstovanou v květináči mírně přihnojit.

Když pažitka zesílí, můžete jí začít sklízet. Ideální je lístky netrhat, ale jen stříhat nůžkami nebo odřezávat nožem, abyste zbytek rostliny nepoškodili. Ustřihněte je nízko nad zemí a nechte opět dorůst. Takhle můžete pažitku sklízet i několik let. Když za nějakou dobu začne rostlinka slábnout a ztrácet aroma, můžete ji prostě vyměnit za novou a začít znovu.

Pažitce nesvědčí změny prostředí

Pro pažitku pěstovanou v bytě je důležité především světlé místo a stálé podmínky. Bude se jí dobře dařit na okně orientovaném na jih, zatímco naopak na okně obráceném na sever bude spíše živořit. Při nedostatku světla bude pažitka neduživá, vytáhlá, se slabými a nažloutlými stonky.

Pažitka je vcelku nenáročná bylina, ale špatně se přizpůsobuje změnám prostředí. Snadno se sice aklimatizuje na bytové podmínky, ale pokud ji budete často přenášet z místa na místo, nebude jí to vyhovovat. Proto je nejlepší pro ni v bytě už od začátku vyhradit stálé místo. Při jeho výběru je dobré myslet i na to, že pažitce mohou ublížit také změny teplot, způsobené častým větráním.

Pěstování pažitky v truhlíku na balkóně

Semena pažitky můžete také předpěstovat v bytě a pak přesadit do truhlíku na balkóně nebo na záhon, nebo je později vysévat přímo ven. Pokud semena předpěstováváte doma či ve skleníku, začněte s výsevem už v březnu. Ať už si sazenice vypěstujete sami nebo si je kupujete už předpěstované, ideální doba k přesazení mladých rostlinek ven je duben až květen. Sazenice vysazujte v trsech a nechte mezi nimi zhruba 20 až 30 cm rozestup.

Pokud si chcete ušetřit práci a semena vysít přímo ven, je k tomu vhodný duben. Do mělké jamky nasypte vždycky několik semen, překryjte slabou vrstvou hlíny, tu mírně přitlačte a semena opatrně zalijte. Pro pažitku je vhodné stanoviště na slunci či v polostínu, ideálně na místěchráněném před větrem.

Jak pažitku skladovat

Pažitka se konzumuje vždy čerstvá, při tepelné úpravě totiž ztrácí nejen vitamíny, ale především chuť. O tu ji připravuje také proces sušení. Pokud nezvládáte všechnu pažitku spotřebovat, nenechávejte jí přerůst do neforemného trsu. Radši ji zastřihněte a nevyužité lístky dejte vcelku nebo nasekané na menší kousky zamrazit.

Ustřižené lístky pažitky také udržíte déle čerstvé a připravené ke spotřebě, pokud je uložíte do sklenice s vodou a dáte do lednice. Takto vám pažitka vydrží čerstvá až pět dní. Před tím, než ji přidáte do jídla, ji ale opláchněte.

Řeřicha a zdraví – vitamínová bomba pro každý den

Řeřicha setá (Lepidium sativum) obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek. Kromě toho že je přímo nabitá vitamínem C, vašemu tělu také dodá vitamíny skupiny B (především vitamín B1 – thiamin) a betakaroten. Obsahuje také dost železa. Dále v ní najdete také hořčík, vápník, fosfor, draslík, síru a jód.

Na jaké zdravotní problémy vám řeřicha pomůže?

Řeřicha byla už ve své pradávné vlasti, Íráku, využívána pro léčbu nemocí močového ústrojí. I dnes může pomoci těm, kdo trpí častými záněty ledvin a močových cest. Pomáhá totiž likvidovat mikroorganismy, které způsobují záněty, a navíc tyto orgány detoxikuje.

Látky obsažené v této drobné rostlince pomáhají rozpouštět ledvinové, močové i žlučníkové kaménky nebo písek. Kromě toho řeřicha působí močopudně a díky tomu pomáhá čistit ledviny. Tato bylinka se dá použít jako prevence výše uvedených zdravotních problémů, pomůže i při léčbě probíhající infekce.

Bylinka na dobré trávení

Řeřicha má také příznivé účinky na trávení. Podporuje tvorbu žaludečních šťáv, zmírňuje nechutenství, pomáhá předejít žaludeční křečím či nevolnosti a mírní průjem a nadýmání. Povzbuzuje také činnost jater a žlučníku, a proto je užitečná k dochucení především těžkých a tučných jídel, u nichž může usnadnit trávení.

Protože řeřicha pomáhá rozšířit průdušky, dá se využít jako podpůrná léčba astmatu. Poskytuje také úlevu od suchého kašle.

Díky obsahu železa pomáhá řeřicha léčit chudokrevnost nebo jí předcházet. To bylo dalším z běžných léčebných využití řeřichy v její dávné pravlasti v Orientu, když se její konzumace doporučovala lidem s poruchami krvetvorby. Řeřicha může poskytnout pomoc i při léčbě dny nebo revmatismu.

Řeřicha pomůže ženám po porodu

Posypat si chleba tlustou vrstvou lahodné řeřichy může být prospěšné také pro ženy těsně po porodu. Řeřicha totiž stahuje a pomáhá zavinout dělohu a podporuje tvorbu mateřského mléka. Tato rostlinka navíc dodává energii a pomáhá zbavit pocitu únavy, prospívá imunitnímu systému a může i zmírňovat bolesti zad.

Řeřicha a detoxikace

Díky vysokému obsahu vitamínů a minerálů a zároveň schopnosti čistit tělo je řeřicha ideální bylinkou pro detoxikaci organismu. Šťávu z čerstvé řeřichy si můžete naordinovat jako detoxikační kůru. Pomůže vám zbavit se únavy a získat více energie.

Pro detoxikaci organismu nebo jako prevence proti únavě se doporučuje pít třikrát denně jednu kávovou lžičku řeřichové šťávy. Můžete si také připravit odvar, kdy dvě lžičky řeřichy zalejete 250 ml vařící vody a necháte deset minut vylouhovat. Denně se pije jeden šálek tohoto nápoje.

Pěstování řeřichy

Řeřicha je jednou z nejméně náročných rostlin na pěstování vůbec. Tato drobná bylinka ochotně vyklíčí i na navlhčené vatě či papírových ubrouscích a už po několika dnech je možné sklízet její aromatické lístky.

Řeřicha navíc nevyžaduje mnoho světla, takže se dá v domácích podmínkách pěstovat po celý rok včetně zimy, kdy je světla málo a o čerstvé zdroje vitamínů bývá zpravidla nouze.

Tato bylinka je ideální pro domácí pěstování v květináči

Řeřichu můžete vysévat ven od března do září, pro pěstování v bytě pak prakticky kdykoliv. Semena vysévejte hustě, protože rostlinky jsou drobné. Řeřicha nemá zvláštní nároky na půdu. Ale pozor – tato rostlinka sice může růst prakticky kdekoliv, její přítomnost ale může škodit ostatním rostlinám. Nevysazujte ji proto do truhlíku společně s jinými druhy. Jediná rostlina, které společné pěstování s řeřichou nevadí, je rajče.

Pro řeřichu pěstovanou venku se hodí spíš zastíněné stanoviště, protože na sluníčku by rychleji vyrazila do květu a tím by se její lístky staly příliš hořkými a štiplavými pro konzumaci. Za týden nebo dva po vysetí semen už můžete začít sklízet první lístky. Řeřichu pěstovanou venku můžete se stříhat opakovaně po celou sezonu, vždycky když doroste do přiměřené velikosti.

Řeřicha vyroste úplně všude

Pokud si chcete vypěstovat řeřichu doma, bude vám místo zeminy stačit i vlhká vata nebo papírové ubrousky, případně i piliny nebo písek. Řeřicha prostě vyroste téměř na jakémkoliv substrátu. Takto pěstovaná řeřicha se ale nedá sklízet opakovaně, hodí se jen pro jednorázové využití. Pokud si této bylinky chcete užít po delší dobu, je potřeba použít zeminu.

Světlo, nebo stín?

Vatu či podobný materiál rozprostřete do mělké misky nebo na tácek a pokropte vodou. Na takto připravený podklad hustě a rovnoměrně vysévejte semínka řeřichy. Misku s řeřichou umístěte na dostatečně světlé místo. Obzvlášť v zimě se nemusíte bát silnějšího osvětlení – při pěstování na vatě či podobném substrátu řeřicha do květu nevyžene, takže jí větší dávka světla spíš prospěje.

V zimě, kdy jsou sluneční paprsky slabší, je tedy naopak světlé místo výhodou – ideální místo pro zimní pěstování řeřichy je dobře osvětlený okenní parapet. V létě ale misku s řeřichou neumísťujte na přímé sluneční světlo, protože by se z ní rychleji odpařovala voda a semena by mohla vysychat.

Řeřichu nenechte vyschnout

Vatu či jiný substrát je potřeba udržovat stále vlhké – semena řeřichy nesmí vyschnout, jinak by nevyklíčila. Kropte je proto vodou každý den, ideálně i několikrát. Starosti s hlídáním hladiny vlhkosti si můžete si ušetřit tím, že před začátkem klíčení misky řeřichu umístíte do mikrotenového sáčku nebo ji přikryjte potravinovou fólií, dokud nevyraší první lístky. Tím vytvoříte vlhké mikroklima, ve kterém budou semínka udržovaná stále zavlažená a v teple. Ideální pro klíčení řeřichy jsou teploty nad 20°C.

Řeřicha klíčí rychle – prvních zárodku lístků se dočkáte už za den nebo dva, a už za týden nebo i dřív můžete sklízet drobné aromatické lístky. Odstřihněte je těsně nad kořínkem, i s částí stonku, a po opláchnutí vodou může řeřicha rovnou putovat na talíř.

Řeřicha se jí vždy čerstvá – vaření by jednak zničilo vitamíny v ní obsažené, ale především její chuť. Jejími lístky si můžete posypat chleba s máslem či tvarohem, hodí se do pomazánek, řeřichou se dají také dochutit zeleninové saláty nebo ozdobit polévku či brambory. Fantazii se meze nekladou.