Jak poznat zápal plic?
Ačkoli ještě i v dnešní době spousta lidí nepovažuje zápal plic za nebezpečný, zejména pro starší jedince a lidi s oslabenou imunitou může mít opravdu fatální následky. Zápal plic vždy vyžaduje konzultaci s lékařem a důslednou léčbu.
Obsah
- 1 Co je to zápal plic
- 2 Zápal plic a jeho formy
- 3 Původci zápalu plic
- 4 Infekční pneumonie
- 5 Neinfekční pneumonie
- 6 Mykoplazmová pneumonie
- 7 Jak poznat zápal plic podle příznaků
- 8 Po třech dnech nečekejte a jednejte
- 9 Diagnostika a léčba zápalu plic
- 10 Zápal plic u dětí a kojenců
- 11 Zápal plic a prevence
- 12 Co je CHOPN – Chronická obstrukční plicní nemoc
Co je to zápal plic
Zápal plic neboli pneumonie je vážné infekční onemocnění, kterému velmi často předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění. Části plic se naplní hlenem nebo jinou tekutinou a následkem toho dojde k uzávěru plicních sklípků a zablokování volného přístupu kyslíku do krve. Zápal plic je nakažlivé infekční onemocnění.
Zápal plic a jeho formy
Lehkou formu zápalu plic doprovází městnání tekutin a lehká únava, která nás nutí ke klidovému režimu. Pokud nejsou zvýšené teploty, nevěnujeme našemu stavu velkou pozornost. Velkým nebezpečím je proto přechozený zápal plic, který může mít vážné následky pro pacienta. Přechozený, neléčený nebo komplikovaný zápal plic může vyústit do otravy krve, selhání životně důležitých orgánů a končit smrtí. Těžší forma zápalu plic, kterou trpí nejčastěji lidé nad 75 let a děti do 2 let, vyžaduje okamžitou hospitalizaci. Někdy se nemoc objeví bez předchozího onemocnění, obvykle po onemocnění horních dýchacích cest.
Původci zápalu plic
Na vzniku zápalu plic se mohou podílet bakterie, viry a plísně. Zápal plic způsobený bakterií se léčí antibiotiky, a pokud se neléčí, může vést až k úmrtí. U virového zápalu plic jsou antibiotika neúčinná a většinou stačí klid na lůžku a domácí péče.
Infekční pneumonie
Infekční pneumonie se dělí na tři typy. Komunitní – nákaza v běžném prostředí, například streptokokem či virem chřipky. Nozokomiální – zánět je získaný v nemocnici, způsobují jej specifické bakterie, odolné vůči sterilnímu prostředí. Posledním typem jsou pneumonie vznikající u imunosuprimovaných osob – což jsou osoby se sníženou schopností vlastní obrany organismu skrze onemocnění nebo jeho léčbu, tedy osoby s potlačenou imunitou.
Neinfekční pneumonie
Neinfekční pneumonie je zápal plic, který vzniká vzdechnutím kyselého obsahu žaludku během zvracení. Může se rozvinout i při vdechnutí jedovatých plynů a par, které nadměrně dráždí naše dýchací cesty.
Mykoplazmová pneumonie
Bakteriální a virová pneumonie mají dost podobné příznaky. U virového zápalu plic můžete být i bez teploty a vykašlávat pouze malé množství světlého hlenu. K tomu se však přidávají bolesti svalů a bolesti v krku. Specifická je mykoplazmová pneumonie, která se většinou vyskytuje na podzim a v zimě. Charakterizuje ji dlouhodobý, dráždivý kašel, který se projevuje i během noci, bolesti hlavy, zvracení i průjem, celková slabost, zimnice a horečka.
Jak poznat zápal plic podle příznaků
Je třeba rozlišit dvě skupiny projevů, podle kterých poznáme zápal plic. Jedná se o příznaky běžné a občasné.
Dnes 18.9.2024 navíc sleva 150 Kč na celý nákup na Proslim.cz při použití
slevového kódu "TAJEMSTVIZDRAVI". Kód vložte u pokladny, sleva se vám ihned odečte.
Běžné příznaky zápalu plic
- třes
- zimnice
- horečka až 41 °C
- bolest na prsou
- dušnost
- zelený hlen
Občasné příznaky zápalu plic
- pocení
- zrychlený tep a dech
- namodralé rty a nehty
- blouznění
- bolesti hlavy, kloubů a svalů
- průjem
- nechutenství
- zvracení
- bolest břicha
Po třech dnech nečekejte a jednejte
Pokud míváte často při kašli žlutozelený hlen, asi hned nezpozorníte. Takový kašel se totiž hojně vyskytuje třeba u zánětu průdušek. Nemusíte hned v momentě, kdy začnete kašlat a objeví se teplota, okamžitě běžet k lékaři. Je vhodné začít užívat léky na srážení teploty a usnadnění vykašlávání. K lékaři vyrazte v případě, že se situace ani po třech dnech nezlepší, nebo se přidá ostrá a bodavá bolest na hrudníku, která se zhoršuje ve chvíli, kdy zhluboka dýcháte nebo kašlete.
Diagnostika a léčba zápalu plic
Pneumonie se diagnostikuje pomocí rentgenového snímku a také vyšetřením krve. Zápal plic se léčí antibiotiky. Většinou je léčba účinná. Pokud vzniknou komplikace, je důležité zjistit původce nemoci a změnit léčbu. Léčba může zahrnovat také užívání léčiv rozpouštějících hlen, léků proti kašli a jiných léků, jestliže to stav vyžaduje. U neinfekčních zánětů plic se podávají kortikoidy. Zápal plic se léčí 10 až 21 dní a k úplnému uzdravení dojde asi za měsíc. Důležitý je příjem většího množství tekutin, teplé obklady na prsou, nekouřit a vyhýbat se zakouřeným prostorám, dodržovat klid a pravidelně užívat a doužívat léky na předpis.
Zápal plic u dětí a kojenců
U dětí je průběh nemoci hodně podobný, jako je u dospělých. Nejčastěji se projevuje dechovými obtížemi, zvýšenou tělesnou teplotou až horečkou. U kojenců se bakteriální zápal plic ve srovnání s virovým zápalem plic vyskytuje méně často, za to mívá o dost těžší průběh. Školní děti postihuje zápal plic hlavně v podzimních měsících. Nejprve připomíná akutní virové onemocnění s příznaky, jako je horečka, bolest hlavy, svalů a krku, později se však kašel neustále prohlubuje.
Zápal plic a prevence
Prevence proti zápalu plic spočívá ve zdravém životním stylu, tedy pestré stravě, tělesné aktivitě, omezení alkoholu a kouření. U osob nad 60 let se doporučuje očkování proti chřipce. Těhotné ženy mohou při podezření u gynekologa absolvovat bakteriologické vyšetření pochvy se zaměřením na bakterie, které by mohly během porodu například způsobit zápal plic u novorozence.
Co je CHOPN – Chronická obstrukční plicní nemoc
Chronická obstrukční plicní nemoc je onemocnění dolních dýchacích cest a je kombinací chronické bronchitidy a rozedmy plic. Hlavním rizikovým faktorem pro je kouření, práce nedýchatelném prostředí a prostředí se škodlivými plyny. Nemoc mohou vyvolat infekce, zápal plic a astma. Dochází ke zužování a ucpávání průdušek, zvýšenému odporu v dýchacích cestách a ztíženému proudění vzduchu při výdechu. Dvakrát častěji se objevuje u mužů, hlavně silných kuřáků. Nemocní se zadýchávají i při mírné fyzické aktivitě, hubnou a mají atrofované svaly.