Znáte všechny velikonoční zvyky?

Velikonoce jsou od nepaměti spojené s každoročním vítáním jara, nového ročního období a cyklu. Současně se ale jedná o jakousi oslavu nového života a víry, která s námi byla ještě v dobách pohanských svátků před příchodem křesťanství. V dnešní době ale málo z nás ví, proč se velikonoční svátky slaví a jaké byly původní tradice.

Pro křesťany Velikonoce znamenají největší svátky oslavující vzkříšení Ježíše Krista. Velikonočním svátkům předchází takzvaná postní doba, která trvá celých 40 dní a začíná Popeleční středou, která letos proběhla 26. 2. 2020. V tento den si všichni věřící nechají vyznačit na čelo kříž z popelce, který znázorňuje naši smrtelnost a pomíjivost lidského bytí. S příchodem posledních dnů před Velikonocemi si na takzvaný Velký pátek křesťané připomínají oběť, kterou nám přinesl Ježíš Kristus. Bílá sobota vybízí k modlení a rozjímání nad Kristovým hrobem a Neděle je pak dnem zmrtvýchvstání Krista, kdy křesťané oslavují jeho návrat.

Tradice na zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek dříve lidé vstávali opravdu velmi brzy, aby se mohli omýt čerstvou rosou, která podle dávných tradic dokázala učinit člověka mnohem odolnějšího proti nemocem. Součástí tohoto očistného ranního rituálu bylo modlení, kterého se vždy zúčastnila celá rodina. Ženy ještě před východem slunce zametaly svá stavení a domy. Smetí odnášely až na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy a netrefily zpět. Ten, kdo stihl sníst v tento den před východem slunce namazaný chléb s medem, byl navíc chráněn proti všemu hmyzu a uštknutí hada.

V některých oblastech se házel do studny chléb s medem, aby se v ní i nadále přes celý rok držela voda. Odpoledne se v tento den výjimečně nepracovalo a pekly se jidáše. V tento den také zvoní naposledy zvony, odlétají do Říma a utichají až do Bílé soboty. Do té doby jsou nahrazeny řehtačkami. Mnoho lidí při posledním zazvonění zvonu také současně vždy zacinkalo i penězi, aby se jim jich doma drželo opravdu požehnaně. Jedl se hlavně špenát.

Tradice na Velký pátek

Na Velký pátek se dříve lidé scházeli ke zvláštní bohoslužbě konané za ukřižovaného Ježíše Krista, který podle evangelií zemřel v tento den na kříži ve 3 hodiny odpoledne. Bylo zakázáno si nebo někomu cokoliv půjčovat, protože lidé věřili, že by danou věc mohl někdo uřknout. Nesmělo se ani prát prádlo a také se nepracovalo. Zvyků se drželo mnohem více, například se takzvaně nemělo hýbat se zemí.

Tradice na bílou sobotu

Na Bílou sobotu se mimořádně neslaví mše svatá ani žádné další svátosti, jen kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. V některých oblastech se dávaly za trám od domu uhlíky, aby všechny chránily před požárem. Bílá sobota byla jakousi velkou přípravou na vzkříšení Ježíše Krista, a tak se hlavně pečlivě uklízelo, bílilo povlečení a prádlo. Pekly se velikonoční beránci a mazance, pletly se pomlázky z vrbového proutí nebo se vázaly březové metličky a zdobila se vajíčka i kraslice.

Tradice na velikonoční neděli

Všechny Velikonoční svátky vyvrcholily o Velikonoční neděli neboli „Dni Páně“. V tento den hospodář vždy obdaroval kusem mazance, vejcem a vínem svá pole, zahradu a studnu, aby byla dobrá úroda, dostatek ovoce, zeleniny, brambor, obilí i vody. Posvěcovaly se v kostele velikonoční pokrmy, jako velikonoční mazanec, beránek, vejce, chleba a víno. Každá návštěva dostala z každého posvěceného pokrmu kousek.

Tradice na velikonoční pondělí

Tento den následuje po Božím hodu a slouží k světským oslavám, které navazují na pohanské zvyky a tradice spojené s příchodem jara. Chlapci šlehají dívky pomlázkou, aby zůstaly krásné, zdravé a veselé po celý rok. Děvčata jim dávají malovaná vajíčka a na pomlázky pentličky. Červené znamenaly lásku, modré naději, žluté odmítnutí a zelené sympatie. Podávalo se pečené jehně, kuře nebo králík s nádivkou.