Pohanka: Její rizika a výhody

Pohanka se na našem jídelníčku objevuje čím dál častěji. Kdysi byla hojně pojídanou obilovinou a teď se její popularita vrací, zejména díky jejím nutričním vlastnostem. Pohanka prospívá našemu zdraví, není příliš kalorická a také ji mohou jíst celiatici, protože je přirozeně bezlepková. Její pojídání však s sebou může nést i nějaká rizika.

Udržuje naše cévy a snižuje cholesterol

Pohanku řadíme kvůli způsobu použití v kuchyni mezi obiloviny, ale je příbuzná spíš se šťovíkem a rebarborou. Byla k nám přivezena ze střední a severní Asie a jí se hlavně její plody. Slupky pohankových semen jsou však hodně tvrdé a je třeba je před zpracováním v kuchyni odstranit. To se dělá buď mechanicky, během čehož se živiny neznehodnocují a výsledná barva pohanky je světlá. Termické odstraňování ovšem živiny znehodnocuje a semena jsou pak hnědá. Slupky z pohanky se pak využívají k výrobě čaje, nebo jako výplň do polštářů.

Pohanka obsahuje hodně vlákniny, vitamínů a minerálů. Například:

• Hořčík
• Mangan
• Zinek
• Železo
• Vitamín B1
• Vitamín B2
• Vitamín B6
• Nebo vitamín E

Velmi významný je obsah rutinu neboli vitamínu P, který patří mezi antioxidanty, posiluje imunitu, ale hlavně udržuje stěny našich cév silné a pružné, a tak předchází srdečním chorobám.

Pohanka je také přímo nabitá sacharidy a to ve formě lehce stravitelných škrobů. Je v ní také hodně proteinu ve formě 18 aminokyselin. Stejně tak obsahuje i vícenenasycené mastné kyseliny, které dokážou snižovat špatný cholesterol. Na druhou stranu pohanka neobsahuje žádný lepek, takže je vhodná pro celiatiky.

V módě je jíst i nať a výhonky

Pohanka je nejlepší namáčená nebo naklíčená, není třeba ji vůbec tepelně upravovat. Stačí ji namočit přes noc do studené vody a ráno vodu slít. K naklíčení potřebujete pouze vlhký ubrousek nebo vatu. Klíčky pak můžete přidávat do salátů a do pomazánek. Neloupaná pohanka je dobrá pouze k naklíčení nebo k vaření čaje.

Kromě semen se v poslední době začala konzumovat i nať a výhonky pohanky a to v různých podobách. Jako sušené se přidávají do salátů, do polévek, ale také se z nich lisuje šťáva. Jestliže jsou semena pohanky jednoznačně našemu organismu prospěšná, pohanková nať v sobě skrývá rizika.

Rizikem je citlivost na světlo, nebo alergie na rutin

Zelené výhonky a nať z pohanky jsou toxické, obsahují totiž fagopyrin, který může způsobit hyperfotosenzitivitu, pokud se nahromadí pod pokožkou. Ta se projevuje toxickou reakcí při vystavení kůže slunci. Kůže pak zrůžoví, zarudne a svědí. Zároveň dojde k velké citlivosti na chlad.

Bezpečnější je tedy konzumovat pouze pohanková semena, ať už namočená, nebo naklíčená, popřípadě pít čaj. I v tomto případě se mohou projevit nějaké nežádoucí účinky, ale spočívají pouze ve vysoké záhřevnosti pohanky. Jinými slovy – můžete se po větším zkonzumovaném množství více potit.

Nesmíme také zapomínat na to, že jsou popsány alergie na rutin. Proto, pokud se chystáte s pohankou teprve začít, vyzkoušejte nejdříve menší množství. Pokud jste alergičtí, můžete reagovat kopřivkou, ale i astmatickým záchvatem.