Minerály a stopové prvky

Minerální prvky jsou obsaženy ve všech potravinách v silně proměnlivém množství. Hlavním zdrojem je zelenina a ovoce. Některé minerály se vyskytují ve zvýšené míře zase v živočišných tkáních.           

Co jsou to minerály a stopové prvky?

Naše tělo vyžaduje 7 základních minerálních prvků. Tyto makro prvky tvoří více než 99 % veškerého anorganického materiálu v našem těle. Existují také prvky, které je nutno do těla přivádět právě ve stopovém množství, proto jsou označovány jako stopové prvky, mikroprvky či mikroelementy.

Nezanedbávejte je

Minerální látky jsou stabilní při přípravě jídel. Někdy dochází ke vzniku jiné sloučeniny, ve které je prvek vázán. Mohou se vyluhovat do vody, která není součástí pokrmu, kdy dojde k poklesu až o 50 %, ale nikam se neztrácí. Sloučeniny prvků v rostlinných potravinách jsou dost těžko našim organismem využitelné a velký podíl je vylučován z těla. Konzumujte je v dostatečném množství.

U vápníku se využije asi 20 %, u železa necelých 10 %. Záleží i na zdroji. Železo z masa má využitelnost až 15 %. U stopových prvků je využitelnost 4 až 8 %.

Nejdůležitější minerály

Mezi nejdůležitější minerální prvky patří draslík, hořčík, fosfor, chlór, sodík, síra a vápník.

• Draslík – banány, brambory, karotka, luštěniny, rajčata, pomeranče
• Fosfor – tvrdý sýr, maso, žloutky, vnitřnosti, obilniny, luštěniny a ořechy
• Hořčík – ryby, fazole, minerální vody, rozinky
• Síra – hovězích játra, vejce, luštěniny, kapusta, cibule, květák, česnek a mořští živočichové
• Sodík – kuchyňská sůl, ryby, mléko, sýry, vejce, brambory, špenát
• Vápník – mléčné výrobky, luštěniny a mák
• Chlór – kuchyňská sůl, maso, ryby, mléko, sýry, vejce, špenát, brambory

Nejdůležitější stopové prvky

Sem patří především fluór, jód, chróm, mangan, měď, molybden, selen, zinek a železo. Někdy se k nim řadí i bor, křemík, lithium a nikl.

• Fluór – pitná voda, lístky čaje, obilniny, vejce a mořské ryby
• Jód – mořští živočichové, mořské řasy, hřiby a obohacená kuchyňská sůl
• Chróm – ryby, drůbež, vnitřnosti, luštěny, obilniny a rýže
• Měď – játra, brambory, vejce, obiloviny, luštěniny, káva, čaj i čokoláda
• Mangan – ovesné vločky, kakao, čaj, ořechy, obilniny, listová zelenina
• Molybden – luštěniny, obilniny, ovoce, zelenina
• Selen – mléčné produkty a maso všeho druhu
• Zinek – maso, vejce, mořské plody, mléčné výrobky, luštěniny
• Železo – játra, hovězí maso, luštěniny, listová zelenina, pivovarské kvasnice, mořské řasy, pšeničné otruby

Jak je doplnit?

V doplňcích stravy obsahujících minerální látky v anorganické formě je využitelnost ještě nižší. Obsahují většinou oxidy prvků a navíc nejsou přítomny další látky, potřebné pro účinnější vstřebávání. Ty jsou v přirozených zdrojích. Na rozdíl od vitamínů, které mají stejnou strukturu molekuly, jsou minerální prvky vázány v mnoha různých sloučeninách s rozdílnými vlastnostmi. V tabletách nepolykáte čistý prvek, ale prvek je vázán vždy do nějaké sloučeniny.

V přírodě se minerální látky vyskytují ve formě hornin. Většina je ve vodě špatně rozpustná. Činností půdních mikroorganismů a kořenových výměšků rostlin jsou horniny přeměňovány na ve vodě rozpustné sloučeniny. Ty se mohou do živých tkání vstřebávat a jsou rozpustné v tělních tekutinách. Ledvinové a žlučníkové kameny vznikají vlivem metabolické poruchy a špatné skladby potravy. Vznikne sloučenina špatně rozpustná ve vodě.

Vylučování minerálních látek

Vstřebané minerální látky se vylučují močí a je důležité, v jaké formě jsou do těla přiváděny. Tělo rychle reaguje na zvýšený příjem a zajistí intenzivní vylučování. To je spojeno s výdejem energie a vylučováním vody. Souvisí s tím intenzivní činnost ledvin. Konzumujte je tedy raději častěji v průběhu dne. Vysoké jednorázové dávky podporují vznik ledvinových a žlučníkových kamenů.