Jak léčit laryngitidu

Víte, co je vlastně laryngitida a jak se jí můžeme vyvarovat a zbavit? Podívejme se na to, co je třeba o tomto onemocnění vědět.

Co je to laryngitida

Laryngitida je obecný název pro veškerá zánětlivá onemocnění hrtanu, latinsky larynx. Mohou postihnout všechny věkové skupiny. Záleží vždy na míře invaze mikroba do stěny hrtanu, věku nemocného a celkovém zdravotním stavu. Onemocnění má pak různé formy, od lehkých indispozic až po ty život ohrožující. Laryngitidy jsou akutní a chronické.

Jak vznikne zánět

Zánět vyvolává virus, jako je parainfluenzy, influenzy nebo třeba RS-virus. Virový zánět se často zhoršuje druhotným osídlením bakteriemi, jako jsou Haemophilus influenzae, streptokoky a stafylokoky. Bez předešlého virového zánětu může toto onemocnění vyvolat i Chlamydia pneumoniae nebo Corynebacterium diphteriae.

Zánět hrtanu je do hrtanu přenesen ze zanícené nosní sliznice, nosních dutin a hltanu, nebo se naopak šíří směrem vzhůru z průdušek a průdušnice.

Formy laryngitidy

Při postižení povrchové výstelky vniká katarální zánět s velkou tvorbou hlenu. Tato forma laryngitidy nevyžaduje okamžitou léčbu a mívá mírný průběh. Zánět může vyvolat i dlouhodobý stres a vyčerpání.

Postižení hlubších struktur vede k otoku, zúžení cesty pro vzduch a vzniká stenózující laryngitis. Sem patří subglotická laryngitida, častá u dětí od 6 měsíců do 3 let. Supraglotická laryngitida neboli epiglotitida je akutní zánět příklopky vyvolaný bakterií Haemophilus influenzace typu B a postihuje děti předškolního věku. Oba akutní stavy se rozvíjí náhle a vyžadují rychlý léčebný zásah. Laryngotrachebronchitis pseudomembranacea je společný zánět průdušek, průdušnice a hrtanu s tvorbou blán, které zužují průsvit dýchací trubice. Vzniká po hnisavém zánětu způsobeném viry a následného osídlení dýchacích cest bakteriemi. Rozvoj onemocnění nemá akutní charakter. Patří sem i záškrt – difterický croup laryngis, kde vznikají pablány vlivem bakterie Corynebacterium diphteriae bez předchozí virové infekce. Díky povinnému očkování je onemocnění vzácné.

Chronické laryngitidy vznikají po vleklých zánětech dýchacích cest, dlouhodobém přetěžováním hlasivek, kouření, pobytu v prašném prostředí či inhalaci jedovatých par. Vzniká ústup nebo zbytnění tkáně, tvorba polypů a uzlíků na hlasivkách.

Jaké má příznaky

U nestenózujících laryngitid je hlavním příznakem kašel, pocit sucha a pálení v krku. Kašel je suchý, neproduktivní, dráždivý, bez tvorby hlenu a pak se vykašlává hlen. Přidává se chrapot, který může u pseudomembranózní laryngitidy přejít do ztráty hlasu. Při odkašlání blán se hlas vrátí v omezené kvalitě a koloběh se neustále opakuje. Obvyklá teplota jen mírně zvýšená, asi do do 38 °C.

Laryngitida u dětí

K rozvoji příznaků akutní subglotické laryngitidy dochází v noci, nejčastěji kolem půlnoci. Typický je vyděšený výraz dítěte, dušení, slyšitelný pískot při nádechu a zatahováním jamky pod ohryzkem. Přidává se rýma, štěkavý kašel a zvýšená teplota. Pokud je zúžení hrtanu výrazné, dojde k nedostatečnému okysličení tkání, zvýšení tepové frekvence a promodrání rtů i ušních boltců. Nutné je přivolat záchrannou službu. Většinou je nutná hospitalizace.

Epiglotitida vzniká u dětí od 6 měsíců do 7 let a příznaky se rozvíjejí velmi rychle. Jsou podobné jako u akutní subglotické laryngitidy. Dítě ale nekašle, má horečku nad 39 °C, není schopné polykat sliny a musí sedět. Stav ohrožuje život a je třeba ihned volat záchrannou službu a sanitku. Dítě musí sedět, dýchat studený až ledový vzduch z ledničky, mrazničky nebo venkovní z okna v zimě.

Možné komplikace laryngitidy

Neléčené záněty dýchacích cest způsobené viry, které jsou ignorovány a nedůsledně léčeny, se mohou zhoršit druhotnou bakteriální infekcí. Zánět se může šířit vzestupně či sestupně a vyvolat i těžké postižení plic. Dlouhodobě drážděný hrtan s chronickou laryngitidou způsobuje trvalé změny na sliznici. V některých případech mohou tyto změny mohou dokonce vést až ke vzniku nádorů.

Jak ji můžeme léčit

Léčebný postup u hnisavých laryngitid určuje lékař ORL po laryngoskopickém vyšetření. Podávají se léky tlumících suchý kašel, v dalším stadiu léčby pak rozpouštějící hlen a usnadňující vykašlávání. Přidávají se preparáty obsahující kyselinu acetylsalicylovou. Může být předepsána inhalace lokálně působících antibiotik ve spreji. Antibiotika se předepisují výjimečně, až při sekundárním osídlení zánětlivé tkáně bakteriemi. Je třeba dodržet klid na lůžku a nekouřit. Stav se upraví asi do týdne.

U akutních stavů jsou pacienti umístěni na jednotce intenzivní péče. Podle nutnosti jsou už v přednemocniční fázi podávány také kortikoidy. U epiglotitidy jsou ale téměř neúčinné. Dále se podávají sedativa a antibiotika do žíly ve vysokých dávkách. U části pacientů je nutné zajištění dýchacích cest intubací nebo koniotomií.

Podpůrná léčba

Léčbu můžete podpořit pobytem v přiměřeně teplém a vlhkém prostředí. Vlhkost v místnosti zvýšíme pokládáním mokrých ručníků na topení nebo pomocí zvlhčovačů vzduchu. Velmi vhodné je přijímat větší množství teplých nápojů, nejlépe bylinné čaje na onemocnění dýchacích cest a minerálních vod v pokojové teplotě. Nejlepší je v tomto případě Vincentka, která se dá pít i teplá. Pro podporu léčby blahodárně působí také obklady na krk a důležitý je klid na lůžku. Verbální komunikaci je nutné omezit na nutné minimum a raději šeptat pro urychlení hojení hlasivek.