Jak vznikla známá Ondřejova mast aneb, jak říkala babička, „mastička na krásu“

Jan Ondřej, dětský lékař, chtěl pomoci maminkám, kterým chyběly mastičky k ošetřování zadečků jejich dětí. Ke konci války, když Němci ustupovali, odhazovali nepotřebnou zátěž, kromě jiného i zdravotnický materiál a léky. Mezi nimi byla tehdy i mast Salicylfussheilsalbe ve stříbrných tubičkách…

Kluci sbírali stříbrné poklady

Doktor Ondřej pro tyto tubičky posílal své dva syny (šest a osm let). Kluci s radostí šmejdili u cesty v okolí domu, hledali a nacházeli nejen jednotlivé tubičky, ale i celé bedny s léky. Ty přivítal tatínek přímo s jásotem. Dodám ještě, že hoši sbírali nejen stříbrné tubičky, ale také náboje a rozbušky, a k „velké radosti“ maminky si je nanosili domů, kde si udělali z půdy a sklepa pěkně zásobenou zbrojnici.

Německou stříbrnou mast pak tchán použil jako základ své nové masti. Přidal k ní lanolín a  dalších několik ingrediencí, které tenkrát mohl sehnat. Nová mastička se ujala – maminky jí byly nadšené.

Ondřejka po válce nezapadla, spíše naopak…

Po válce se tchán přestěhoval s rodinou do Přerova, kde si zařídil soukromou ordinaci, kterou po roce 1948 předvídavě předal státu a stal se primářem na dětském oddělení přerovské nemocnice. Mast stále dětem předepisoval, míchali ji v  lékárnách vždy čerstvou.

Největší uplatnění však mast našla v místní porodnici. Od švagrové vím, že sestry mastí mazaly novorozeňata po porodu – hned po umytí a ošetření – takže maminky dostaly už čisťoučké a voňavé miminko.

Na důchod se tchán odstěhoval do Libiny u Šumperka, kde působil jako obvodní dětský lékař. Jeho manželka navrhovala, aby si tak úspěšnou mast nechal patentovat, ale odpověď lékaře zněla: „Přece nebudu vydělávat na dětech.“

Historie slavné masti pro mě byla nečekaným překvapením

MUDr. Jan Ondřej byl můj tchán. Narodil se ve Vyškově 20. července 1909, studoval v  Brně a v  roce 1933 se stal lékařem. Nastoupil jako asistent profesora Teyschla v Zemské nemocnici U svaté Anny na Pekařské ulici (dnes Fakultní nemocnice u sv. Anny).

V tehdejší době se v Brně začali na veřejnosti objevovat němečtí vlastenci a často svými hlučnými projevy provokovali své okolí. Docházelo ke konfliktům, kterých se účastnil i tchán. Proto musel po okupaci Československa v roce 1939 jako nežádoucí živel opustit Brno.

S rodinou se přestěhoval do Poličky, kde po celou dobu války pracoval jako sekundář v místní nemocnici.

Nedávno jsem zjistila, že se mast, která vznikla vlastně z nouze, komerčně vyrábí a běžně prodává v lékárnách, avšak nedoporučuje se používat pro děti mladší 3 let. V Přerově a okolí je stále známá a hodně žádaná.

 Pro Tajemství zdraví sepsala historii Ondřejovy masti
exkluzivně Mgr. Eva Ondřejová s rodinou