Jak se projevuje deprese

Deprese se může projevovat v myšlení, chování i tělesném zdraví. Jde o ztrátu smyslu života, odvahy i chuti žít a poprat se s obtížemi, které daného jedince na cestě životem potkávají.

Psychosomatická deprese příznaky

V životě je běžné, že se střídají vzestupy a pády. Každý se může cítit smutně a sklesle. Pokud pocity zoufalství a prázdnoty přetrvávají, tvoří se deprese. S tím se velmi těžko pracuje a žije. Jen samotné přežití dne je velmi obtížné. Pochopení příznaků, symptomů, příčin a léčby je prvním krokem k překonání deprese. Endogenní deprese pak vzniká bez vnějších příčin a je důsledkem nevyváženého chemického prostředí v mozku. Jde o pravou depresi a léčí se často pomocí antidepresiv. Doporučujeme knihu Deprese jako řeč unavené duše Ruediger Dahlie ví, o čem píše. Popíšeme si, jaké má deprese příznaky.

Jak se deprese projevuje v myšlení

Pacient přemýšlí o ztrátě smyslu života i odvahy žít a překonávat překážky v životě. Ovládají ho pocity ztráty vlastní ceny, obavy ze smrti, nemocí i ze zešílení. Myšlenky jsou zpomalené, roztěkané a odbíhají od činnosti. Nemoc doprovází neodůvodněné výčitky svědomí a pocity viny.

• automatické myšlenky

Tyto myšlenky přicházejí a člověk nad nimi nehloubá, má pocit, že pravdivé jsou a logicky je nerozebírá. Jde o nedostatek konstruktivních myšlenek, které by stav vyvážily. Automatické negativní myšlenky se seskupují a řetězí. Obsahem bývá negativní hodnocení sebe sama

• za všechno si můžu sám, nejsem k ničemu
• jsem jen na obtíž, jsem nepotřebný
• nikdo se o mě nezajímá
• nelze to zvládnout, je toho moc
• život je strašný, vše se proti mně spiklo
• nic mě nečeká, budu stále sám, nikdy se z toho nedostanu…

Myšlenky sice vycházejí z reálných okolností, ale ty jsou zkreslené, zveličené a se špatným koncem. Brání nemocným v činnostech, které by přispěly k tomu, aby se cítili lépe. Nadměrně zvýšená sebekritika způsobuje, že se cítí stále. Při těžkých depresích ztrácí lidé naději na vyléčení. V tomto zoufalství a bezvýchodnosti se objevují myšlenky na smrt, potřeba a chuť uniknout trápení za každou cenu a trápení zdá nekonečné.

Jak se deprese projeví v chování

Depresivní člověk je smutný, unavený a ztrápený, což je poznat i ve výrazu obličeje, chudé mimice a gestikulaci. Pohaslé oči, lesk očí bývá matný, shrbené držení těla, dále pak skleslost, nejistota, ustrašenost a úzkostlivost. Depresivní lidé jsou málomluvní a skrývají myšlenky. Chybí aktivita, iniciativa a přichází rezignace. I malé rozhodnutí je nemožné, dříve zvládané překážky jsou nově zcela nezdolatelné. Depresivní chování zahrnuje celou řadu projevů:

• pláč a smutek
• nerozhodnost
• odkládání činností
• celková zpomalenost při nedostatku energie
• nesoustředěnost a roztěkanost
• netrpělivost
• uzavírání se do sebe
• vyhýbání se kontaktům
• pasivita
• monotónní depresivní řeči
• naříkání, stěžování a sebelítost
• pocity viny
• pocity vzteku na sebe za své chování
• prohloubení deprese
• až po sebevražedné pokusy…

Den depresivních lidí je plný nicnedělání a pasivních aktivit, jako sledování televize, jídlo a polehávání. Odkládání činnosti a následné sebevýčitky. Pocity méněcennosti vedou k vyhýbání se lidem cizím, později i blízkým. Z nedostatku kontaktů pak pramení pocit osamělosti. Vyhýbání se řadě aktivit, které souvisí většinou s nepříjemnými vjemy:

• úzkost
• bušení srdce
• bezradnost
• nedostatečnost
• záchvaty paniky

Jak se deprese projeví na tělesném zdraví

Mezi depresivní příznaky, které souvisí s tělesným zdravím, patří:

• ztráta chuti k jídlu a následné hubnutí i 15 až 20 kg
• nadměrná chuť k jídlu a nezdravé přibývají na váze o velké množství kg
• to sebou nese další tělesné potíže, kloubní, zvýšení krevního tlaku apod.

Běžným doprovodem deprese jsou tělesné příznaky napodobující některou tělesnou nemoc. Mohou se objevit už před nástupem deprese a přetrvávat i po léčení. Mají různý charakter a trvání:

• únava
• nevýkonnost
• napětí nebo slabost ve svalech
• bolesti hlavy, páteře, břicha i kloubů
• nespavost
• snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, hubnutí či přibírání
• pocení, zácpa, bolesti v oblasti žaludku, potíže s trávení
• zhoršuje se paměť vání
• závratě
• bušení srdce
• tlak v hlavě, v krku, na hrudi, který brání i volnému nadechnutí
• třes končetin
• poruchy menstruace
• nechuť na sex

Pro špatnou koncentraci mívá řada lidí pocit, že si nic nepamatují, při vyšetření si věcí všímají, ale jde jim to poněkud ztuha. Učení ke zkouškám je v těchto stavech nemožné.

Její léčba

Léčba depresí je složitá věc. Antidepresiva nejsou léky odstraňující příčiny. Léky na deprese samotné pro léčbu nestačí. K tomu slouží obvykle opakované pohovory s lékařem, případně na skupinových terapiích. Pomáhá i klid a poslech hudby. Ta má prokazatelně pozitivní vliv na vegetativní funkce, což je srdeční rytmus, krevní tlak a dýchání. Důležitost léčby deprese zdůrazní kritická čísla.

• až ½ nemocných má během depresí vážné sebevražedné myšlenky
• ¼ se o sebevraždu pokusí
• část z nich sebevraždu dokoná

Moderní psychiatrie má hned několik nástrojů k léčbě deprese:

• antidepresiva
• elektrokonvulzní léčbu
• psychoterapii

Jaké jsou metody v léčbě deprese

• antidepresiva

Antidepresiva (AD) jsou léky pro léčbu deprese. K dispozici je řada AD s různým mechanismem účinku. Ovlivňují množství neuronových přenašečů, serotoninu, noradrenalinu a dopaminu v určitých oblastech mozku. Lisí se hlavně v nežádoucích účincích. Antidepresiva lékař volí s ohledem k jeho tělesnému stavu, užívání jiných léčiv a věku. Některé nežádoucí účinky jsou časté, některé vzácné. Je individuální, který lék bude lépe účinkovat na určité příznaky deprese, úzkost, nespavost, nechutenství, únavu apod. Účinek AD se obvykle nedostaví dříve než po 14 dnech. První AD pomůže přibližně ½ nemocných. Pokud nemocný nepociťuje zlepšení stavu po 4 – 6 týdnech léčby, je vhodné změnit taktiku léčby:

• zvýšit dávku AD, pokud došlo alespoň k částečnému zlepšení
• změnit AD za jinou skupinu, pokud nedošlo k žádnému zlepšení
• přidat druhé AD z jiné skupiny u obou předchozích možností
• přidat jiné psychofarmakum, antipsychotikum v nízké dávce, lithium, apod.
• přidat k léčbě AD psychoterapii, pokud je deprese spojena s psychosociálními problémy
• elektrokonvulze, pokud není léčba několika AD úspěšná nebo je stav nemocného vážný

I po zlepšení stavu je doporučeno pokračovat v užívání AD alespoň 6 měsíců, neboť v tomto období je riziko návratu deprese nejvyšší. Vysazení AD je vždy postupné. Syndrom z vysazení se objevuje několik dní po vysazení AD, trvá 1 až 2 týdny a projevuje se podrážděností, bolestí hlavy, závratí, nespavostí či nevolností od žaludku.

• elektrokonvulzivní terapie (EKT)

EKT je stále neúčinnější metodu v léčbě deprese. Všude, kde je nezbytné rychlé zlepšení stavu, vážný průběh deprese, riziko sebevraždy, nepřijímání stravy a tekutin či psychotické příznaky, je užití EKT na místě. Před léčbou je nutné vyšetření internistou. EKT se provádí v celkové anestézii, obvykle 2 – 3x týdně a celkově bývá aplikováno 6 – 12 elektrokonvulzí. Zlepšení se objevuje po 3. – 5. aplikaci. Nežádoucí účinky jsou útlum, spavost, nevolnost od žaludku, bolest hlavy a poruchy paměti a postupem času se upravují.

• psychoterapie

Psychoterapeutickými postupy lze zvládnout mírnou depresi, u těžší deprese se podávají antidepresiva. Existuje řada psychoterapeutických přístupů a mezi nejrozšířenější patří:

• • Kognitivně behaviorální terapie

Pracuje s dysfunkčními schématy, hluboce zakořeněnými, zformovanými během dětství neuvědomovanými postoji k sobě, druhým, světu a budoucnosti ovlivňující aktuální myšlenky, náladu a chování. Pomocí speciálních technik se terapeut snaží pozměnit a převést v postoje více odpovídající realitě. Klient se učí plánovat a strukturovat denní program, zvyšuje aktivitu, orientuje se na příjemné aktivity, testuje reálnost očekávání. Přichází nácvik komunikace, asertivity, řešení problémů, relaxačních technik apod.

• • Interpersonální psychoterapie

Vnímá depresi jako výsledek problémů v mezilidských vztazích, především v nejbližších. Zaměřuje se na 4 hlavní problémové oblasti:

• interpersonální ztráty blízkého člověka úmrtím, rozchodem apod.
• změny rolí, jako nástup do školy, do zaměstnání, svatba, narození dítěte apod.
• interpersonální konflikty, jako nesoulad v blízkých vztazích, manželství, rodina, přátelé
• sociální deficit, jako omezená schopnost navazovat a udržovat vztahy

Terapeut se snaží pomoci identifikovat povahu problémů v mezilidských vztazích, jejich souvislost se vznikem, udržováním i opakováním deprese, pomáhá změnit některé postoje k sobě i druhým, učí efektivní komunikaci, zvládání zátěžových situací, plánování a organizování času.

• • Dynamická psychoterapie

Propojuje aktuální problémy s životní historií nemocného, klade větší důraz na vývoj v dětství, raná traumata a případně ztráty blízkých osob. Deprese je zde projevem narušení vazby s blízkými osobami v dětském věku. Často jde o skupinové psychoterapie.

Jak dlouho trvá léčba deprese

Nejsou to obvykle jen týdny, ale měsíce, někdy i roky. Rozhodně to ale neznamená, že by člověk musel být po celou tuto dobu zcela vyřazen z provozu.

Jak se dostat z deprese

Jak se dostat z deprese? Je třeba na sobě disciplinovaně pracovat. Cvičit, chodit na čerstvý vzduch, do společnosti, pěstovat koníčky, vzdělávat se a tvořit si harmonogram na každý den. Podporou je i zdravá strava a životní styl.

Poporodní deprese

Mnoho nových maminek trpí nějakou formou deprese. Poporodní deprese jsou déletrvající a vážnější formy deprese, které jsou vyvolané částečně hormonálními změnami spojenými s dítětem. Poporodní deprese se vyvíjejí brzy po porodu, neměly by se, ale rozvíjet v období šestinedělí. Pokud se nezachytí včas, mohou se zhoršovat. S hormonálními změnami se také mohou objevit deprese v těhotenství. Stav je vždy třeba konzultovat s gynekologem a následně s psychologem.

Nespavost

Spánek narušují duševní choroby jako je deprese. Nově vzniklá spánková porucha může s předstihem signalizovat rozvíjející se depresi před nástupem typických psychiatrických projevů. To platí i pro ženský přechod a nespavost se projeví ještě před výskytem typických klimakterických potíží, jako návaly horka, pocení, nepravidelná menstruace apod.

Psychické příčiny spánkových poruch jsou také i stavy trémy před zkouškou, před sdělením soudního rozsudku nebo vážné diagnózy. Opakované stavy původně konkrétně podmíněného strachu se osamostatní, odpoutají se od příčiny a stanou se samostatnou chorobou. Vznikne takzvaná anxiózní neuróza. Přetrvávající a objektivně neopodstatněný pocit strachu i ohrožení způsobuje dlouhodobou nespavost vyžadující odbornou medikamentózní léčbu.

Léky na nespavost jsou hypnotika, a název je odvozen od jména řeckého boha spánku Hypnos, který sesílal na lidi spánek. Dříve se používaly odvary a výtažky z rostlin. Na usnutí se užívaly látky, jako byl chloralhydrát, paraldehyd, přípravky s brómem a další.