Aspergerův syndrom – jak se projevuje

Aspergerův syndrom řadíme do poruch autistického spektra, známého pod zkratkou PAS. Často se označuje i jako vysoce funkční autismus. Má sice některé podobné projevy jako klasický autismus, ale v něčem se i zásadně liší.

Společným rysem je neschopnost asimilace jedince do běžné společnosti a pochopení emocí. Postižení jedinci jsou ale zároveň velice inteligentní a často i abnormálně nadaní. Aspergerův syndrom i autismus jsou poruchami, kdy jde o vrozenou vývojovou vadu mozku, jejíž příčinu doposud neznáme. Nejčastěji se odborníci domnívají, že je porucha dědičná, ale podle nich na ni mohou mít vliv i různé látky, škodlivé pro lidský organismus a celkově životní prostředí.

Co je to autismus

Autismus je neurologická porucha, diagnostikovaná na základě projevů chování, jiného kognitivního vnímání a odlišným chováním navenek. Syndrom se projevuje v raném dětství, nejčastěji již u dvouletých dětí. Lidé s autismem mívají potíže při vývoji řeči, při chápání ostatních, v sociálních vztazích a značně u nich převládá stereotyp.

Co je to Aspergerův syndrom

Aspergerův syndrom je vrozenou poruchou autistického spektra. Poprvé ji v roce 1944 popsal rakouský pediatr Hans Asperger. Toto onemocnění je rozšířenější než autismus, trpí jím až 70 dětí z 10 000 dětí, častěji chlapci. Nemoc se sice často uvádí jako dětská, ale u mnoha jedinců přetrvávají komplikace s tímto syndromem po zbytek života.

Mozková disfunkce

Vývojovou poruchu způsobuje dysfunkce některých částí mozku. Kvůli ní má postižený jedinec velké potíže s okolím. Obtížně se socializuje, navazuje vztahy a problematicky komunikuje s ostatními. Nedokáže pochopit pocity druhých, ani vyjádřit své vlastní emoce. Potíže má při rozhovoru i při neverbální komunikaci. Uvědomuje si svou bezmocnost a brání se neadekvátními reakcemi. Zejména děti často reagují v obraně agresivně a pak se stahují do sebe. Často jsou zcela vyloučeni z kolektivu nebo vystaveni šikaně. Onemocnění je mnohem rozšířenější, než klasický autismus. K odhalení vývojové poruchy dochází většinou u malých dětí, nejpozději však na prvním stupni základní školy.

Jak poznat Aspergerův syndrom

Neschopnost sociální interakce není tak silná, jako u autismu. Projevuje se hlavně egocentrismem, s minimální nebo zcela neexistující schopností kontaktu s vrstevníky. Typickým znakem je detailní vyjadřování, neobvyklé koníčky a záliby, jako třeba jízdní řády, telefonní seznamy a mapy. Častým projevem je také precizní pravdomluvnost a motorická neobratnost. Intelekt ale zůstává zachována a často je nadprůměrná. Proto diagnóza z pravidla přichází později než u autismu. Někdy k ní nedochází vůbec.

Příznaky Aspergerova syndromu u dětí

U dětí je znatelný rozdíl ve vyjadřování oproti vrstevníkům. Orální projevy jsou monotónní, s abnormálně rozšířenou slovní zásobou a děti si mnohem více rozumějí se staršími lidmi než s vrstevníky. Často trpí samomluvou, jsou samotáři, bez zájmu o kontakt s ostatními, někdy ale i s opačným extrémem v podobě přílišným projevem přátelství bez zábran.

Příznaky Aspergerova syndromu u dospělých

Dospívající a dospělí s Aspergerovým syndromem naopak snáší samotu špatně a vyhledávají lidský kontakt. V dospělosti si lidé uvědomují svou odlišnost a trpí hlubokými emocionálními bolestmi. Až 2/3 dospělých s Aspergerovým syndromem trpí depresemi a ½ z nich trpí minimálně jednou úzkostnou poruchou. Často jsou závislí na drogách či alkoholu.

• problémy navázat jakýkoliv vztah
• vysoká emoční citlivost
• snížená sociální inteligence
• často zvýšený intelekt
• fixace na jednu osobu nebo nějaký objekt
• naprostý nedostatek představivosti
• vytváření nezvyklých rituálů
• omezená a velmi netypická gestikulace i mimika
• velká motorická neobratnost
• neporozumění ironii a běžnému humoru

Včasná diagnostika

Včasná diagnostika Aspergerova syndromu je pro pacienty a jejich okolí opravdu naprosto nezbytná a velice důležitá. Mnoho postižených se dlouhodobě cítí zcela odlišně, ví, že jsou jiní, vyloučení ze společnosti, někdy mají pocit, že jsou nějak vadní. Pokud jsou diagnostikování, paradoxně se jim uleví a mohou začít chápat své celoživotní trápení. Diagnostika této poruchy však není vůbec jednoduchá. Žádný test na Aspergerův syndrom neexistuje. Odhaluje se pomocí různých diagnostických kritérií a typických klinických příznaků, uvedených výše.

Léčba Aspergerova syndromu

Tato porucha není léčitelná. Velmi důležitá je blízká spolupráce s lékařem a obeznámení nejbližších v okolí o nemoci, aby znali způsoby, jak mohou postiženým pomoci. Pacienti potřebují dostatek času, trpělivosti a pochopení. Musí intenzivně pracovat na rozvoji sociálních a komunikačních dovedností. Pro zmírnění negativních dopadů nemoci je třeba úzkostlivě dodržovat denní rituály, plánovat čas, aktivity i cíle a pravidelně cvičit. Při práci ve skupině je třeba pečlivě a promyšleně strukturovat aktivity. Do jaké míry hraje svou roli dědičnost, se dodnes neví. U vysoce schopných žen často není Aspergerův syndrom diagnostikován. U chlapců a mužů je objeven mnohem častěji.

Podivíni a velikáni

Kvůli Aspergerovu syndromu bylo mnoho velikánů pokládáno za podivíny. Často byli nepochopení, nerozuměli si se svým okolím a byli zaujati svými zájmy. Těžko soudit, zda velké osobnosti skutečně touto poruchou tato osobnosti trpěly. U mnoha slavných historických osobností sice nelze zpětně potvrdit právě Aspergerův syndrom, přesto se k nim řadí třeba Albert Einstein, Alfred Hitchcock, Andy Warhol, Bob Dylan, Bill Gates, Carl Jung, Franz Kafka, Friedrich Nietzsche, Isaac Newton, Ludwig van Beethoven, Richard Strauss, Thomas Alva Edison, Thomas Jefferson, Mark Twain, Vincent Van Gogh, Wolfgang Amadeus Mozart nebo Woody Allen.